české reálie - jídlo

25.11.2020

Kde potraviny sehnat?

Potraviny se v Česku dají koupit v supermarketu (Tesco, Billa, Albert, Kaufland, Lidl), v menších městech potom v lokálních prodejnách (Coop, Jednota, místní samoobsluhy), na trzích (venkovní trhy, které jsou v teplých měsících často na náměstích v každém městě ČR), v obchodech zaměřených na určitý druh potravin (ovoce a zelenina, pekárna, mléčné výrobky, zdravá výživa) nebo ve večerkách (malé obchody, které jsou téměř všude, sortiment mívají často omezený). Někde můžete platit i platební kartou, v malých obchůdcích nebo na trzích hlavně hotovostí.

Potraviny se dají objednat také online s dovážkou domů (např. Košík, Rohlík, iTesco).

Dětem se do školy dávají s sebou svačiny. To bývá většinou rohlík nebo chleba se sýrem nebo šunkou, nějaké ovoce a případně menší sladkost.


Cena potravin 

je ovlivněna sezónou, především u zeleniny a ovoce. Také jsou v ČR velice populární slevy (akce) na vybrané produkty, které se v každém obchodě mění každý týden (ty se týkají především supermarketů).

Kolik co stojí?

chleba seženete za 20-40Kč podle druhu

kilo banánů okolo 30Kč

kilo rajčat za 40-80Kč (záleží na ročním období, v létě je ovoce a zelenina levnější)

500g kuřecích prsou za 60-80Kč

500g rýže za 20-50Kč podle druhu

1l oleje okolo 30Kč

1l mléka stojí 20-30Kč

500g fazolí 32Kč

tabulka čokolády 25Kč

1kg cukru nebo soli 30Kč

Co Češi jedí?

Velice rozšířené je v Česku pečivo. Typickým příkladem je houska nebo rohlík. Místní chleba je tmavší, často sypaný českým kmínem a má specifickou chuť. Naopak problematické občas bývá sehnat čerstvou rybu (kromě období Vánoc), především ji najdete ve specializovaných obchodech - rybárnách. Češi rádi jedí maso - vepřové, hovězí a kuřecí, v sezóně i zvěřinu a jako přílohu často mívají brambory, těstoviny, rýži nebo knedlíky, oblíbený je i vařený a dušený špenát. Hlavní tradiční suroviny jsou bílá mouka, zelí, houby, mléčné výrobky, cukr a sezónní zelenina a ovoce.

V kolik hodin se jí?

V běžné české domácnosti se snídá před odchodem do práce nebo do školy - kolem 7.-8. ráno, oběd bývá okolo 12 a večeře kolem 6.-7. večer. Hlavním jídlem je v Česku oběd, který mívá polévku jako předkrm a po hlavním jídle může následovat i dezert.

Sleva a akce

Zboží ve slevě nebo v akci je levnější než obvykle. Bývá označeno výraznou barvou a nabízejí ho hlavně řetězce a supermarkety.


Na co si dát pozor při nakupování potravin

V některých obchodech si musíte zvážit ovoce a zeleninu sami. Položku položíte na váhu a stisknete na obrazovce příslušný název (většinou je u něj i obrázek), poté vám vyjede cedulka s cenou, kterou přilepíte na potravinu.

V sobotu bývá často kratší otevírací doba a v neděli dokonce zavřeno. To většinou neplatí pro velké supermarkety. Vždy je lepší si vyhledat si otevírací dobu předem.


Také si dejte pozor, především u vážených věcí (ovoce, zelenina, maso) zda je uvedená cena za kus (KS) nebo za kilogram (Kg). Zároveň je důležité vždy před konzumací potraviny omýt čistou vodou.

Na rýži, těstovinách a luštěninách naleznete vždy na zadní straně obalu, jak postupovat v přípravě. Např. jak dlouho vařit, zda vložit do studené nebo do vroucí vody.


Lidé se v Česku stravují také v restauracích a jídelnách. Tato zařízení bývají často tematická. Velice populární je asijská kuchyně, fastfoody, pizzerie, burgerbary, vegetariánská a veganská bistra. Nebývá problém požádat obsluhu o úpravu (pokud například nejíte maso nebo máte na něco alergii). Pokud člověk nemůže laktózu nebo lepek, nebývá problém se zeptat, zda jde daná surovina něčím nahradit. V práci bývají kantýny nebo jídelny. Někteří zaměstnavatelé dávají zaměstnancům stravenky. To jsou papírové lístečky, za které lze platit v restauraci nebo nakoupit v některých supermarketech. 

Pokud chcete ušetřit, je levnější si jídlo uvařit doma.

V restauracích nebo kavárnách je běžné nechat obsluze spropitné (pár jednotek až desítek korun dle výše útraty). V restauracích a kavárnách není povoleno konzumovat vlastní potraviny a pití. 

Pokud dojíte jídlo, složte příbory k sobě na talíř. Jedná se o známku pro obsluhu, že může nádobí odnést.

Mlaskání a srkání je v české společnosti považováno za velice urážlivé. Pokud jíte dohromady s ostatními lidmi, dávejte si na to pozor.

Češi jsou velmi pečliví. Během jídla si dávají pozor, aby jídlo z talíře nespadlo na stůl. Zbytky jídla okolo talířů jsou považovány za urážlivé, působí nepořádně a vůči obsluze mohou působit opovržlivě.

V restauraci a na veřejnosti lze jíst rukama jen malé množství jídel. Jsou to většinou jídla z fastfoodů (hranolky, hamburgery, bagety), potom jsou společensky přijatelná žebírka, kuřecí křídla a jiná jídla, kde není snadné oddělit maso od kosti nebo krevety ve slupce. Ostatní jídla se jí příborem.

Na veřejnosti (v parku nebo na lavičce) není vhodné konzumovat alkohol. Přes léto jsou ale oblíbené 'zahrádky', kde lidé sedí s rodinou nebo přáteli a konzumují občerstvení nebo pití z přilehlých kiosků, bister a okének.

Existuje množství českých výrobků, které mají dlouhou tradici. Ze sladkostí především lentilky, Bon Pari, hašlerky, tatranky, pribináček, fidorka, různé čokolády, potom paštiky, hořčice nebo špekáčky, které se pečou tradičně na otevřeném ohni (na určených místech) při kempování nebo na chatě.

Mouka je v Česku trojího druhu - hladká, polohrubá a hladká. Hladká mouka je nejjemnější a nejpodobnější běžné bílé mouce v zahraničí.

Mléko a mléčné výrobky mohou být odtučněné (s malým množstvím tuku), polotučné nebo tučné.

Nejpoužívanějším kořením je pepř, majoránka, český kmín, česnek, k dochucení se používá často ocet.


V Česku jsou ve veliké oblibě kavárny, které se často volí jako místo pro setkávání přátel i pracovních schůzek. Kromě kávy nabízí všelijaký sortiment.

Také cukrárny jsou místem, kam Češi rádi chodí. Tradičními zákusky jsou věnečky, laskonky, indiánci, koňakové špičky, rakvičky, kremrole nebo větrníky. V létě všude uvidíte stánky s točenou zmrzlinou.

České děti milují sladká jídla. Většinou jim rodiče vaří krupicovou kaši, pudink, žemlovku, rýžový nákyp, šišky s mákem, škubánky a mnoho dalších sladkých pochoutek.

o české kuchyni

Tradiční česká kuchyně

Mezi tradiční jídla patří především ta sváteční. Vánoce (24.-26.12.) jsou jedním z nejrozšířenějších svátků. Připravuje se cukroví (malé sladké zákusky), vánočka, houbový Kuba, smažený kapr, smažené řízky, bramborový salát, rybí a hrášková polévka. Na svatého Martina (11.11.) se peče svatomartinská husa a podává se svatomartinské víno. Na Velikonoce se peče mazanec, beránek (sladká buchta), nádivka, jidáše a jehněčí maso. Na Nový rok (1.1.) se vaří čočka, která připomíná drobné mince, pokud ji sníte hodně, tradice tvrdí, že budete v novém roce bohatí.

Česká kuchyně je poměrně složitá na přípravu a těžká na strávení. Často obsahuje knedlíky, omáčky, různé druhy masa (hovězí, vepřové, kuřecí) a polévky. Tradiční české menu je složeno z polévky a hlavního chodu. Saláty jsou oblíbené hlavně v létě. Populární jsou také smažená jídla (například řízek nebo smažený sýr), která však nejsou příliš zdravá.

Velmi oblíbené jsou pomazánky a majonézové saláty. Často se používají jako pohoštění pro návštěvu, kdy se mažou na veku a zdobí se. Nazývají se chlebíčky.

Klasická jídla je potom knedlo-zelo-vepřo, svíčková/koprová/rajská omáčka s knedlíky, masité pokrmy jako jsou žebra nebo koleno, vepřový/kuřecí řízek s bramborem/kaší nebo guláš.

Nejen pro děti se vaří sladká jídla - ty slouží jako jídla hlavní, což v zahraničí nebývá zvykem. Jsou to hlavně plněné sladké knedlíky, buchtičky se šodo (vanilkovým krémem), žemlovka a jiné.

Alkoholem, který je připravován z mnoha bylin je Čechy opěvovaný likér Becherovka.

Možná vás překvapí

V Česku je velice populární sbírání lesních hub - to je většinou v létě a na podzim. Začátek sezóny poznáte tak, že na cestách u lesů je zaparkovaných spousta aut. Z hub se vaří tradiční jídlo zvaná smaženice, ale houby se přidávají do různých polévek, omáček, pod maso nebo do příloh. Houby se suší nebo zamrazí, aby co nejdéle vydržely. Důležité je být znalý a sbírat houby pouze jedlé. Houby, které jsou nejedlé nebo jedovaté nesbíráme, neničíme je, ani na ně nesaháme. Počet hub, který si z lesa odnesete, není nijak omezen (pozor, jiné státy v Evropě na to mají striktní pravidla). Češi chodí do lesa sbírat také borůvky nebo brusinky. 

Také jste možná nevěděli, že se v Česku používá mák jako náplň sladkého pečiva nebo buchet. 

V česku se kromě narozenin slaví i svátky (jmeniny), podle kalendáře má každý den oslavu ten, jehož jméno den nese. V některých rodinách se pro tuto příležitost peče i koláč nebo dort.

Českou obdobou Coca-coly je Kofola, která má trochu jinou chuť.

Mnoho domácností zavařuje džemy, marmelády nebo zeleninu. Populární jsou hlavně kyselé okurky.

Češi také vyrábí víno a pivo. Červené i bílé víno pochází hlavně z jihovýchodní oblasti země (jižní Morava). Pivovarů je velké množství po celé zemi, a Češi jsou na své pivo velmi hrdí, tvrdí dokonce, že je nejlepší na světě. Tradiční plzeňský typ piva se jmenuje podle města Plzeň (Pilsen).

Mezi chráněné české speciality patří Hořické trubičky, Lomnické a Karlovarské suchary, Pardubický perník, Štramberské uši, Třeboňský kapr, Český kmín nebo Nošovické kysané zelí. Za svůj pobyt určitě neminete ani Čechy oblíbený nakládaný hermelín, utopence, lázeňské oplatky nebo aromatické olomoucké tvarůžky.

ekologie a dobročinné účely

Důležité je také zmínit, že z potravin bývá spousta odpadu. V Česku se třídí odpad na plasty, papíry, sklo, tetrapaky (krabice od mléka/džusů/protlaků), kov (plechovky, konzervy). Popelnice a kontejnery jsou v každém městě a obci. Některá města mají i popelnice na bioodpad (zbytky jídla). Pokud bioodpad ve vašem městě není a nebydlíte v domě, kde se kompostuje, zbytky od jídla vyhazujte do směsného odpadu. 

V Česku také existují potravinové banky. Ty shromažďují potraviny, které potom putují do organizací, které je darují potřebným. To jsou většinou charity a jiné dobročinné organizace.

Potravinami neplýtvejte a kupujte jen to, co dokážete spotřebovat. I v Česku jsou lidé, kteří jsou v tíživé situaci a mají málo peněz na nákup jídla.