slovíčka

▓ vyjádření smutku, bolesti, strachu

A.  Co je vám? Co se stalo? Máte strach? Co vás bolí? Vypadáte špatně, vypadáte smutně. 

B.  Promiňte, nemůžu (nemohu) moc komunikovat (mluvit). Strach nemám, nic mě nebolí, ale jsem velice smutný/á a nešťastný/á.

A.   Mohu (můžu) vám nějak pomoct? Je vám špatně? Co se děje?

B.    Cítím (prožívám) velký smutek. Zemřel/a mně (dědeček, babička, kamarád/ka.....).

A.   Upřímnou soustrast (kondolence). To je mi moc líto. To je opravdu hrozné (strašné, těžké, bolestné...).

B.    Mám strach, je mi smutno (je mi těžko..). Mám strach, že to nezvládnu, že to neunesu. Potřebuji nějaké léky na depresi, na uklidnění.

Nechci vás obtěžovat, můžete mi dát vaše telefonní číslo (váš email, adresu..). Můžu vám zavolat?

A.     Samozřejmě, slibuji vám, že vám pomohu (pomůžu). Nebojte se, všechno bude dobré. Doufám, že se zítra opět (zase) setkáme (uvidíme, navštívíme..). Hodí se vám to ?

B. Ano, hodí. Děkuju vám za všechno/ za vaši laskavost.

▓ vyjádření radosti, štěstí, spokojenosti

A.  Jak se máte? Rád/a vás vidím.

Slyšel/a jsem, že jste včera dělal/a zkoušku z českého jazyka. Jsem zvědavý/á, jak to dopadlo?

B.  Ano, včera jsem ukončil/a kurz českého jazyka a složila zkoušku. Mám z toho velkou radost.

A.  To jsem rád/a. Máte dobrou náladu. Vypadáte velmi dobře (spokojeně, šťastně, optimisticky..).

B.   Děkuju, jsem velmi šťastný/á. Mám dobrou náladu. Doufám, že moje čeština bude pořád lepší a lepší. Věřím, že tady najdu dobrou práci.

A.  Mám pro vás malé překvapení (malý dárek, malou pozornost..).

B.  Jéé, děkuju vám. Jsem překvapená. Myslela jsem, že jste zapomněl/a (že nepřijdete/že nevíte/že nemáte/že nechcete...).

To je od vás milé (hezké, moc krásné..).

A.   Blahopřeju (gratuluju) vám k vašem úspěchu (k vašim narozeninám, k narození vašeho dítěte, k ukončení školy...).

B.   Děkuji vám za hezké setkání (za váš čas, za váš dárek, za hezká slova...). Bylo to příjemné (milé, hezké). Doufám, že se brzy setkáme (sejdeme, uvidíme). Prosím omluvte mě, už musím jít. Na shledanou.

▓ vyjádření zlosti, vzteku, nesouhlasu

Co se stalo? Proč křičíte? Proč se zlobíte?

B.  Mám velký vztek, zlobím se. Mám zlost. Jsem rozzlobený/á. Jsem naštvaný/á. Nevím, co mám dělat. Nevím, jak mám reagovat. Nevím, co mám říkat. Nevím, jak se to řekne česky. Mám strach (obavu) z policie.

A.  Tak jaký máte problém? 

B.  Prodavač/ka v obchodě řekla, že jsem ukradl/a zboží a že zavolá policii. Ale to není pravda! Nejsem zloděj/ka!

A.  Jsem si jistý/á, že to není pravda. To je určitě omyl. To je lež. Musíte se uklidnit.

B.  Policii zavolám já. Budu si stěžovat. Musím na to reagovat. To přece není možné, s tím nemohu (nemůžu) souhlasit. Jsem v těžké situaci. Koho mám (můžu/mohu) požádat (poprosit)  o pomoc? Pochybuju, že mi někdo pomůže. 

A.   Nezlobte se. Nemohu (nemůžu) s vámi souhlasit. Určitě se všechno vyřeší, vysvětlí. Samozřejmě vám pomohu (pomůžu).

B.   Promiňte, že jsem se choval/a nevhodně (špatně). Mám dnes špatný den.

▓ Slovíčka: